Kdo jsme?

Tento týden probíhal v příjemné a pohodové náladě… i Péťa celkem spolupracovala, ráno ještě trochu pláče, ale přes den už se celkem zapojovala a komunikovala, rodiče tento týden odhlásili obědy a chodili si pro ni po vycházce. Na příští týden uvažují obědy neodhlašovat.

V pondělí se oslavily Roziny narozeniny, máma připravila dětem muffiny, Róza si nechala celé dopoledne slavnostní korunku, fotky jsme poslaly rodičům.

Ve středu a ve čtvrtek jsme se rozloučili s Michalkou a Pavlínkou, u nás už končí a přechází do školky.

Děti si zazpívaly i s doprovodem frkaček, které přinesla Michalka, moc se jí to minule s frkačkami líbilo, tak uprosila maminku, aby je na rozloučení všem dětem pořídila, také upekly bábovku.

Pavlínka zase přinesla meloun a dětem sešitky, do kterých si mohou malovat a lepit, všichni si je odnášeli domů a měli z dárečku radost.

Celý týden byl celkem tvořivý, děti vytvářely obrázky – lepení látky na papír – houby a rybičky, výtvory si nosily domů, také hodně malovaly a tiskaly tiskátky.

Na zeď v šatničce jsme si pověsili společně vytvořené dílo – koláž – ryba ve vodě a vodní rostliny.

Každý den, i přes nepříznivé počasí, jsme byli venku, občas trošku zapršelo, střídali jsme vycházky s pobytem na hřišti.

V pátek jsme se prošli na Letnou, šli jsme kolem rybníka, přes dopravní hřiště, pozorovali jsme přírodu, na vodě kačenky a lekníny.

V ranním kolečku se dařilo hezky spolupracovat – písničky, říkanky, hra na nástroje a dřevíčka, pohyb s šátkem.

Poslední červnový týden se nám sešlo mnoho krásných a nových akcí najednou. Děti měly hned na začátku týdne velký zážitek ze stážisty Dana, který se nám tu objevil na zkušenou a vedl si velmi statečně. Nevěděl, kam dříve – kluci s ním chtěli dovádět, jezdit s auty a kopat do balónu a holčičky ho všechny chtěly mít u sebe při procházce a nosily mu natrhané kytičky. Dan to všechno krásně zvládl a jelikož se nám pochlubil, že umí hrát na kytaru – příště dojde už i s kytarou a budeme si moci společně na ranním kruhu za Danova hudebního doprovodu zazpívat naše oblíbené písničky.

Společně jsme si také s dětmi v lese vyslechly povídání od lektorky z Ekocentra Koniklec a skřítka Pařízka, který dětem vysvětlil, kde se v lese berou stromy, co je všechno potřeba, aby vyrostly, jaká zvířátka v lese můžeme najít a mnoho zajímavých informací, které byly provázené hrou, tajemnými pytlíčky, poznáváním obrázků a nálezem živé žáby ukryté v kořenech stromu, a jednoho ptáčka, který vypadl z hnízda. Takže na jedno dopoledne jsme měli zážitků až až. Musím říct, že jsem byla na naše děti moc pyšná, jak vyjmenovávaly, co za zvířata v lese žije a co všechno v lese může růst, jelikož jsme si o tom povídaly po celý rok. Následující den pak děti samy běhaly po lese a hledaly kolem stromů nové nory, domečky a skulinky, tak to bylo opravdu moc dojemné.

Podařilo se nám také pokročit v naší zahrádce, kde nově vzniklo dřevěné tepee z klacíků, které nám postupem léta proroste hráškovými lusky, a máme zasazené i barevné jedlé rostlinky Lichořeřišnice.

Také jsme tu měly paní logopedku, která byla úžasná, a děti s ní krásně spolupracovaly. Opravdu to s nimi moc pěkně uměla.

Hlavním vrcholem našeho týdne byl společný piknik pro rodiče s dětmi, který se konal na zahradě u skupinky. Všichni jsme z něj měli velikou radost. Na začátek jsme si s rodiči udělali v parku společný kruh, kde jsme se přivítali, jak to děláme každé ráno s dětmi. Kolem domu byla pro děti nachystána spousta aktivit. Pod vrbou si děti u mě a Radky mohly natiskat vlastní pohlednice a nechat se „otetovat“ krásnou zvířatkouvou tetovačkou. U garáže si s Vladimírou a Veronikou zkoušely žonglování a různé další pohybové aktivity. Helča s Míšou pak na druhé terásce u levandulí měly stanoviště s výrobou náramků a malováním na obličej. V přední části zahrady byla na stolech nachystána pro rodiče a děti spousta občerstvení – od ovoce a zeleniny až po domácí napečené dobroty. Koncem týdne jsme dětem dopřávaly už zklidnění, protože na nich bylo viditelné, že jsou po celém týdnu unavené a potřebují předešlé zážitky nechat doznít.

Povedlo se nám strávit s dětmi několik příjemných dnů – když je sluníčko a venku je příjemně, jsme venku a užíváme si přicházející jaro. Když nám pršelo, děti tvořily jako divé a krásně jsme si to uvnitř zase vyzdobily. Ale i přes déšť jsme vytáhly pláštěnky a holínky a vždy jsme se vypravily alespoň na kratší procházku najít nějaké kaluže, do kterých děti rády skáčou.

Na tento týden a další jsme si daly hlavní záměr pracovat na trpělivosti dětí. Jak se nám teď v posledních týdnech střídají děti po delších nemocech doma, objevil se nám ve skupince takový nešvar, že děti potřebují něco a hned. Tak společně opět trénujeme trpělivost a vzájemné poslouchání/nas­louchání. Co se týče trpělivosti, před našim společným stolováním nemají děti problém počkat, to jde krásně. Největší výzvy nastávají ve volném čase – při příchodu do skupinky a po spinkání. Děti máme ale úžasné, a tak už ví, že je třeba dodělat jednu činnost, popřípadě uklidit s čím si už nehrajeme, a pak se můžeme věnovat něčemu jinému. Je krásné pozorovat, jak děti společně mezi sebou komunikují – učíme se s dětmi vyjadřovat svoje pocity a potřeby – pokud si někdo chce něco stavět sám, umí to ostatním pěkně říct, to i v případě, že si s někým chce společně něco stavět, tak se umí kamaráda zeptat, jestli může. S dětmi jsme se to snažily dělat už předtím, ale dáváme tomu zase trochu větší význam, stále ještě pod zážitky a inspirací ze sobotního semináře.

V pondělí jsem neodolala pokušení a s dětmi jsme se vydaly zkusit objevit novou kratší cestu k letohrádku Hvězda. Jak je teď les bez listí, člověk objevuje nové cesty. Naše výprava měla velký úspěch a děti to krásně ušly. Následující tři dny jsme se pak vracely na jedno a to samé rozcestí a děti si tam krásně vyhrály. Podařilo se nám nasbírat i velké šnečí ulity, které pomalujeme a budou nám sloužit jako korále k Moraně.

Z výtvarných činností jsme se pak věnovaly dodělávání sněženkových průsvitů, průsvitů ptáčků malovaných za pomocí voskových bločků. Dětem se to moc líbilo. Vytvořily jsme si společně i jedno hnízdo vytvořené za pomocí provázku, lepidla a nafukovacího balónku. Je to rozpracovaný projekt, na kterém budeme s dětmi pracovat dále.

Vyzkoušely jsme s dětmi i nějaké hry inspirované z posledního workshopu. Především hraní popletené pohádky o Červené Karkulce. Helenka z domu donesla vlastní loutky, se kterými dětem čas od času přehráváme klasické pohádky, a ony sedí jako pěny :-), dále děti na procházce hádaly, co kde je, a podle pantomimy, jak se kdo cítí.